Prezidentské volby, které jsme si mohli poprvé vyzkoušet ve verzi všeobecného přímého hlasování, s sebou přinesly řadu velmi zajímavých momentů i určitých sdělení. Mnohým z nich se už samozřejmě věnovaly komentáře ihned po jejich skončení, protože se kolem těchto voleb vytvořila skutečně velice bouřlivá atmosféra, jíž se účastnili i mnozí, kteří jinak politickému dění nevěnují žádnou velkou pozornost. To platí zejména o příslušnících nejmladší voličské generace mezi 18 a 25 lety.
Já se soustředím na to, jak si tentokrát vedla média, zejména pak ta spojená s katolickou církví, a co se dá usoudit o jejich vlivu na voliče s křesťanskou orientací. Masivní zapojení médií do této kampaně sotva kdo mohl přehlédnout. Všechny celoplošné televize, všechny celostátní deníky, rozhlasové stanice i internetové portály přímo přetékaly problematikou prezidentské volby. K prosazení Karla Schwarzenberga do druhého kola to určitě podstatnou měrou přispělo a jistě se to dostane do učebnic politologie i politického marketingu. Současně se však ukázalo, že „všeho moc škodí“. O tom ale až za chvíli.
Jak si v tom mohutném mediálním „lomozu“ vedla média nějak přímo spojená s katolickou církví? TV NOE zatím postrádá přiměřený prostor pro aktuální publicistiku, takže hlavní „tíže“ byla na Radiu Proglas a Katolickém týdeníku. Hodnotit celkově předvolební vysílání Proglasu nemohu, protože jsem toho jistě mnoho neslyšel, ale rozhodně v „Komentářích týdne“ zaznělo k tématu jasné a statečně adresné slovo zejména od bývalého velvyslance ve Vatikánu Pavla Jajtnera, užitečný byl i příspěvek kardinála Miloslava Vlka. Od Katolického týdeníku, který tentokrát věnoval této události značný prostor, bylo nepochybně sympatické, že se snažil zprostředkovat čtenářům názory všech kandidátů 1. kola. Zajímavé mohly být pro čtenáře i různé ankety, jen bych v nich uvítal přece jen méně jednostranné přitakávání Karlu Schwarzenbergovi. Mimo jiné i proto, že se tím i katolická média přiblížila mediální masáži, která se snažila tentokrát „svého Karla“ prosadit přes všechny překážky.
A tím se dostávám k té odvrácené straně oné mediální smršti, která sice Karla Schwarzenberga prosadila do 2. kola, ale na víc už nestačila a – upřímně řečeno – ani stačit nemohla. To je myslím dost podstatné pro zjištění toho, kde jsou limity mediálního vlivu. Ten je veliký, ale nesmí se příliš „tlačit na pilu“. Pak začne působit na ty méně rozhodnuté voliče odpudivě. Protože právě oni rozhodli druhé kolo. A s nimi bylo třeba jednat nikoliv jako s fanoušky pro kolo prvé.
O zásadních nedostatcích Miloše Zemana se toho (oprávněně) napsalo a odvysílalo vskutku hodně. Ti, kteří nepatřili do „Karlova fanklubu“, ovšem viděli i na „knížeti“ nepřehlédnutelné nedostatky. A některé skutečně vážné. Jeho spoluzodpovědnost za působení současné vlády (včetně řady asociálních kroků – příkladně další zvýšení DPH, které dopadne hlavně na příjmově slabé lidi) je smutným faktem, nikoliv jen pomluvou. A stejně tak „přikrývání“ počinů Miroslava Kalouska, které by skutečně čestný politik udělat neměl (příkladně jednání v souvislosti s předraženou zakázkou letadel CASA). Těmto voličům bylo třeba poctivě zdůvodnit, proč – navzdory tomu – by bylo pro naši zem prospěšnější, aby se stal jejím prezidentem Karel Schwarzenberg a nikoliv Miloš Zeman. Nevšiml jsem si, že by profilující katolická média s něčím takovým přišla. Prakticky výlučné publikování jednoznačně „proschwarzenbergovských“ stanovisek představitelů církve i dalších známých osobností ve výsledku příliš tomuto kandidátovi už nepomohlo.
Ono se totiž už dlouhodobě – minimálně posledních 15 let ukazuje, že ani ti, kteří se deklarují jako katolíci, neberou nějaká církevní doporučení ohledně svého politického rozhodování moc vážně. Dokonce poslední sněmovní volby na Slovensku ukázaly, že jasné církevní „doporučení“ ve prospěch některého politického subjektu (tam to bylo KDH) může mít ve výsledku opačný efekt. „Katolická Morava“ už dávno volí hlavně sociální demokraty a komunisty – nikoliv lidovce. A tentokrát pro ty, kteří volí zejména podle svého konta a obsahu peněženky, bylo rozhodování zvlášť jednoznačné. Pokud chce církev aspoň částečně oslovit i tyto lidi, musí brát jejich strachy, zklamání a bezmoc mnohem vážněji.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.