Jsou svědkové Jehovovi křesťané?

Jsou Svědkové Jehovovi křesťané? Jak se k nim staví katolíci?
Odpověď na dotazovnu Katolického týdeníku

      Pokud budeme za určující „poznávací znamení“ křesťanů pokládat jejich vztah k Ježíši, tedy jejich odpověď na jeho otázku „Za koho mě pokládáte vy?“, kladenou nejen apoštolům, ale nám všem, pak Svědky Jehovovy za křesťany považovat nelze. Pro nás křesťany je Ježíš vtěleným Synem - tím, kdo „způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí.“ (Fil 2,6-7). Svědkové Jehovovi pokládají Ježíše za „mocnou duchovní bytost, první ze stvořených Bohem Jehovou.“ V jejich chápání se tedy jedná o odmítnutí křesťanského pojetí Boha jako společenství (Trojice), a to ve jménu důsledného vyznávání jediného Boha. To ostatně není žádná novinka. Uznat, že Ježíš oprávněně o sobě tvrdí „já a Otec jedno jsme“, dělalo a dodnes dělá potíže nejen pravověrným Židům či muslimům, ale provází křesťanství od počátku. A klidně se vsadím, že s tím těžce zápasí i mnozí současní křesťané. Ono – upřímně řečeno – jde přece o záležitost, jejíž řešení jen lidskými prostředky bude vždycky neuspokojivé. Bez osobní zkušenosti se Vzkříšeným nám k němu chybí potřebný klíč.

     A náš vztah ke Svědkům Jehovovým? My jim samozřejmě můžeme leccos vytýkat. V prvé řadě jejich krajně fundamentalistický způsob zacházení s Biblí, kdy ignorují jak celou tradici, v níž Bible vznikla, tak solidní biblickou kritiku z posledních sto padesáti let. Nečtou ale i dnes tímhle nepoučeným způsobem Bibli také mnozí křesťané – nejen evangelikální, ale i katoličtí? Nebo sektářský způsob života jejich společenství, kdy jednotliví členové jsou silně manipulováni vůdčími osobami i celkovým duchem těchto společenství. Není ovšem i tohle typické pro leckterá společenství v rámci křesťanských církví?

     Zkrátka pokládám za užitečné při našem pohledu na Svědky Jehovovy se na jedné straně ptát, zda to, co nám na nich vadí, neděláme sami. A na druhé straně si všímat toho, v čem nám mohou být příkladem: V důslednosti, s jakou promítají svou víru do celého svého života, v ochotě za svou víru přinášet i velké oběti, v evangelizační horlivosti. Kolikrát jsem si při setkání s nimi říkal: kdybychom my, katolíci, byli stejně zapálení pro Boha jako oni, musel by náš život a dokonce i život celé naší společnosti přece vypadat úplně jinak.