Příležitostný blog pro vše, co souvisí s duchovním životem

Být vyvoleným

28. 3. 2008 20:52

Být vyvoleným

(psáno 20. srpna 2005)

             Mezi výroky, které pocházejí přímo od proroka Izajáše, je i tento: „Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.“ Jelikož šlo o dobu od nás vzdálenou více než dva a půl tisíce let, bylo jasné, že tím, kdo „vyvoluje“, je sám Hospodin. Tajenkou, která se měla odkrýt až za více než pět set let, ovšem bylo, kdo je tím „vyvoleným“. Dneska tedy víme, že jím byl Ježíš z Nazaretu. Víme ovšem také, že čekat na Boží vyvolení – a to dokonce víc než půl století – je v současnosti pro běžného člověka naší západní civilizace něčím zhola vyloučeným, protože prakticky cokoliv, co má pro něj cenu, musí být na dohled – nejlépe pak okamžitě po ruce. A místo riskantního spoléhání na nevypočitatelného Boha je pro něj lákavější zahrát si na boha sám – a svou vlastní volbou určovat osudy jiných. Když kromě téhle jakési všemohoucnosti dostane určitou možnost iluze vševědoucnosti – například tím, že nahlédne do soukromí jiných lidí, tím lépe. Tedy především lépe pro televize, které právě z téhle touhy lidí dokáží vytěžit nemalé zisky. V mediální hantýrce se tomu říká „reality show“. S reálným životem to sice mnoho společného nemá, ale čas ztracený diváky u téhle iluze a peníze, které se sypou do pokladen příslušných majitelů televizí, reálné jsou. 

          Na Primě odstartovali „VyVolení“, NOVA už má připraveného „Velkého bratra“. Prakticky každá z evropských komerčních televizí už něco takového vysílala nebo právě vysílá. Ze Slovenska k nám doléhají výhrady katolických biskupů proti obdobným pořadům. Nepochybně tahle televizní lákadla přinášejí kromě spousty trapností a banalit i lecjakou scénku, která leckohos pohorší. Občas i právem - a už vidím, jak na náš úřad při Radě pro rozhlasové a televizní vysílání putují seriály stížností. A protože případný konflikt s regulačním orgánem je v našich poměrech jen další trumf pro zvýšení publicity a tím i společenské přitažlivosti, nepochybuji o tom, že komerční úspěch je už nyní zajištěn. Škrtem přes rozpočet by bylo jediné – kdyby si lidé víc vážili sebe i svého času a nemarnili jej sledováním těhle umělých náhražek skutečného života. Pak by měli čas i na to, aby se zabývali tím, jestli náhodou i oni nejsou těmi vyvolenými. Ne prostřednictvím SMS diváků, ale Tím, komu na nich opravdu vždycky záleželo a záleží: Autorem, jehož jsou jedinečnou myšlenkou lásky.

Jiří Zajíc

Zobrazeno 821×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio